Bezpečnost práce.net

BOZP školení může provést zaměstnavatel sám, když má maximálně 25 zaměstnanců a potřebné znalosti k tomu. Nad tento počet potřebuje ten, kdo školí odbornou způsobilost. Větší firmy rádi využívají přímo služby specializovaných firem z oblasti BOZP, které mohou nabídnout profesionální školení se vším všudy.
Firmy zabývající se výstavbou si musí kromě školení zajistit i koordinátora BOZP. Koordinátor BOZP je nezbytný jestliže na staveništi působí zaměstnanci od více jak jednoho dodavatele. Tomu musí stavebník předat všechny informace a podklady a poskytnout mu potřebnou součinnost. Koordinátor je při své činnosti zavázán mlčenlivostí. Nesmí tedy vyzradit žádné informace a skutečnosti jiným osobám.

Bezpečnost a ochranu zdraví lze nejlépe po splnění všech předpisů podpořit školením. BOZP školení musí ze zákona zajistit každý zaměstnavatel. Školení se týká všech právních a dalších předpisů svázaných s výkonem práce. Bezpečnost práce školení musí absolvovat každý nově příchozí zaměstnanec, každý kdo změní pracovní zaměření nebo druh práce. Školení se musí též připravit, když se zavede nová technologie, změní se výrobní a pracovní prostředky a postupy a kdykoliv, kdy si to situace vyžaduje. To, kolik BOZP školení zaměstnanec ve firmě absolvuje, stanovuje zaměstnavatel sám. Avšak platí, že čím je pracovní riziko vyšší, tím častěji by mělo být školení pro dané zaměstnance připraveno. Nestačí ale jen zaměstnance proškolit, musí se ověřit i jejich nabyté znalosti. Ověření lze provést písemně i ústně. Neuspěje-li zaměstnanec napoprvé, zopakuje si znovu zkoušku za 30 dnů. Ti zaměstnanci, jež neuspějí, musí zaměstnavatel přeřadit na jinou práci. O celém školení musí zaměstnavatel vést dokumentaci. Tu lze pak použít při různých inspekcích odpovědných orgánů, a jestliže se zaměstnanec zraní, pak má důkaz, že se to stalo i přes řádné školení.

V rámci bezpečnosti na pracovišti musí zaměstnavatel identifikovat možné rizika ohrožení zdraví zaměstnanců, identifikovat příčiny a jejich zdroje a přijmout vhodná opatření. Není-li možné rizika odstranit, má zaměstnavatel povinnost je minimalizovat. Zaměstnavatel musí zajistit, aby pracoviště bylo prostorově, konstrukčně vybavené a uspořádané s ohledem na bezpečnostní požadavky a hygienické limity. Bezpečnost při práci lze dosáhnout použitím vhodných ochranných pracovních prostředků a dodržování bezvadné funkčnosti používaných strojů, technických přístrojů, dopravních prostředků a nářadí. Řešení bezpečnosti práce není jednorázová činnost, ale vyžaduje průběžný aktivní přístup, jen tehdy má skutečný přínos.

Je nezvratitelným faktem, že výkon pracovních činností je rizikovější než běžný soukromý život. To platí pro všechny druhy pracovních činností. Rizika nemusí být na první pohled viditelná, ale z dlouhodobého hlediska mohou mít větší dopad. Svá rizika a nebezpečí mají i často opomíjená administrativní pracoviště. Proto, když se mluví o bezpečnosti práce, platí jedno moudro, které říká, že neexistuje bezpečné pracoviště ani bezpečná práce, ale jen více či méně nebezpečná práce a pracoviště. Bezpečnost práce má stejnou důležitost jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Při nedodržení pak v krajních případech končí smrtí či trvalým a nezvratným poškozením zdraví zaměstnance. Při chybě na straně zaměstnavatele mu hrozí finanční postihy, vězení a ztráta dobrého jména, což znamená, že na další podnikání může rovnou zapomenout. Pro zamezení vzniku podobného scénáře, je nutné vyžadovat, aby byla s určitým předstihem řešena bezpečnost práce na pracovišti, bezpečnost při práci a bezpečnost a ochrana zdraví při práci. To jsou tři základní okruhy, kterým se zabývá přímo obor BOZP.

Ochrana zdraví je opravdu rozsáhlá problematika, a proto se touto činností zabývají některé společnosti, které nabízejí své kompletní služby BOZP. Například důkladně posuzují pracovní podmínky v dané firmě, rovněž vyhledávají rizikové faktory, také řeší na profesionální úrovni hodnocení kategorizace práce. Kromě toho kontrolují uzavřené smlouvy se zdravotnickou organizací, formuláře a harmonogramy lékařských prohlídek, evidenci rizikové práce. Mimo to ve společnostech vyhledávají také nebezpečí, stanovují potenciální rizika, vybírají nejvhodnější způsob hodnocení expozice zaměstnanců v rámci jednotlivým faktorům pracovních podmínek, sledují naplňováni úkolů. V neposlední řadě se specializují na navrhování optimálních opatření k ochraně zdraví při práci, které se týkají jak konkrétní práce, tak i samotného pracoviště.
Tyto společnosti se věnují školení BOZP, poradenské činnosti a zavádí ve firmách perfektní organizační systém dle konkrétních podmínek.

Obrana zdraví při práci je stěžejní oblast, na kterou nesmí zapomínat ani jeden zaměstnavatel. Díky tomuto mezivědnímu oboru se předchází nejenom ohrožení, ale i poškození samotného lidského zdraví v rámci pracovního procesu.
Přesné znění ochrany zdraví lze nalézt v zákoníku práce, který nařizuje každému zaměstnavateli, aby svým zaměstnancům zajistil adekvátní pracovní podmínky. Zkrátka k základním povinnostem každého zaměstnavatele patří:

• provedení kategorizace rizik práce a jejich podrobná identifikace, návrh řešení,
• velmi vyčerpávající evidence u všech rizikových prací,
• zajištění lékařské prohlídky a to všem svým zaměstnancům,
• vybavení daného pracoviště vhodnými prostředky pro poskytnutí nejnutnější první pomoci.
• Ochrana zdraví při práci souvisí také s dalšími povinnostmi dle konkrétního pracoviště a jednotlivých podmínek práce.

BOZP je velmi důležitá zkratka, která je přesně definovaná zákoníkem práce. Jde tedy o jakýsi soubor legislativního opatření, jenž slouží k předcházení následného ohrožení nebo poškození samotného lidského zdraví a to v rámci pracovního procesu. Právě BOZP se řadí k nejdůležitějším povinnostem zaměstnavatele, jejichž prvotním cílem je prevence.
Nejenom začínající podnikatelé mohou tuto oblast zanedbat, a proto existuje na trhu několik společností, které se specializují právě na BOZP. Poskytují řadu kompletních služeb v této oblasti, jako je vypracování běžné dokumentace, sestavení další složitější dokumentace podle provozu, školení či zastoupení při jednáních, výjimkou nejsou ani poradenské služby.
Například vypracování standardní dokumentace může obsahovat nejenom směrnice pro poskytování nejrůznějších osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních pomůcek, ale i obsáhlý seznam zakázaných prací, jež se týkají žen, těhotných či mladistvých. Dále se tu kategorizuje práce a provádí analýza rizik. V rámci další dokumentace se řeší například provozní a přepravní řád jednotlivé firmy, roční prověrky bezpečnosti práce, eventuálně opatření související s vyhledávání rizik.
Školící služby zahrnují jednak vstupní školení zaměstnanců, jednak periodické školení, kvalifikační školení apod. Vypracovává se úplná dokumentace k jednotlivým školícím činnostem.
Rovněž dané firmy nabízejí zastoupení v rámci jednání s orgány státního dozoru, okresní a krajskou hygienickou stanicí, zdravotní pojišťovnou, odborovými orgány či institutem technické inspekce.
V neposlední řadě se orientují také na poradenské služby, jako je kupříkladu velmi odborné poradenství při zpracování dodatků BOZP, při uzavírání smluvních vztahů mezi subdodavateli. Sledují aktuální legislativní vývoj a přenáší jej do vznikající dokumentace. Zjišťují zdroje a následné příčiny pracovních úrazů a navrhují opatření atd.

Každá práce je spojena s nějakým rizikem či nebezpečím. Nebezpečí vzniku úrazu, poškození zdraví může být minimalizováno za předpokladu, že bude dodržována bezpečnost práce. Bezpečnost práce je označení pro část pracovněprávních vztahů, které je zaměstnavatel povinen plnit. Bezpečnost práce není v zájmu jen zaměstnavatele, aby nedostal tučnou pokutu, ale především zaměstnance. Poučený a znalý zaměstnanec je mnohem lepší než jeho pravý opak. To, že je bezpečnost práce důležitá, vedlo dokonce ke vzniku oboru, jež se tímto zabývá. BOZP, jak zní jeho zkratka, se zabývá veškerými částmi ochrany lidského zdraví spojeného s výkonem práce. Snaží se odhalit rizika vyplívající z pracovního procesu a následně je zmenšit či odstranit vhodnými a smysluplnými opatřeními.
Tématem bezpečnosti práce se zabývá Zákoník práce. Ten přímo stanovuje povinnosti a oprávnění zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborových organizací. Je logické, že největší porce povinností připadá na zaměstnavatele.
Nejzákladnějším předpokladem bezpečnosti práce je zdravé pracovní prostředí. To znamená, že zaměstnavatel musí plnit bezpečnostní a hygienické předpisy. Ty jsou rozličné pro jednotlivé druhy pracovišť. Pro zaměstnance je důležité, že pokud zaměstnavatel vyžaduje výkon práce, u níž zaměstnanec oprávněně předpokládá ohrožení vlastní osoby či cizích osob, má právo ji odmítnout. Odmítnutí vykonávat práci v tomto případě není porušení pracovních povinností. Takovou modelovou situací může být požadavek zaměstnavatele, aby zaměstnanec pracoval se zařízením, s nímž nemá odbornou kvalifikaci. V méně kritických případech jako je nesprávně osvětlené pracoviště, má zaměstnanec právo požadovat nápravu, ale ne neplnit své pracovní povinnosti.
Mezi základní povinnosti zaměstnavatele ve spojení s bezpečností práce patří též povinnost označit nebezpečná místa na pracovišti, nouzové východy a každoročně pořádat bezpečnostní školení.

Bezpečnost práce je obecně upravena Zákoníkem práce  – zákonem č. 65/1965 ve znění pozdějších předpisů.

Základní povinností zaměstnavatele při bezpečnosti práce je udržovat zdravé pracovní prostředí. Týká se to především bezpečnostních a hygienických předpisů. Mezi nejdůležitější předpisy bezpečnosti práce patří vládní nařízení 178/2001 stanovující podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, a dále například vyhláška o poskytování osobních ochranných pomůcek nebo obecně předpisy požární ochrany.